Stručně o dějinách a činnosti SPJS

ÄŒesko-jihoslovanské kulturní styky mají staletou tradici. Začínají počátkem 2. poloviny 9. století, kdy pÅ™išli na Moravu soluňští bratÅ™i Konstantin-Cyril a MetodÄ›j a jejich žáci, aby zde rozvíjeli písemnictví a osvÄ›tu.

V následujících staletích se pak vzájemné kulturní styky rozvíjely s různou intenzitou. ZvláštÄ› intenzivní a plodné byly vzájemné kulturní styky s jižními Slovany v období tzv. národního obrození. Samostatnou kapitolu tvoÅ™í vzájemné kulturní, hospodáÅ™ské a politické styky v meziválečném dvacetiletí. Politická spolupráce s Královstvím Srbů, Charvátů a Slovinců (od počátku roku 1929 Království Jugoslávie) se rozvíjela mj. v rámci tzv. Malé dohody (1920-1938), jejímž členem bylo kromÄ› ÄŒeskoslovenska a Jugoslávie také Rumunsko.

Mezi dvÄ›ma svÄ›tovými válkami vznikla a rozvíjela pestrou kulturní činnost ÄŒeskoslovensko- jihoslovanská liga, jež byla založena roku 1921, která mÄ›la svůj protÄ›jšek v Jugoslávii. Byl jím Svaz Jihoslovansko-československých lig v BÄ›lehradÄ›. Od roku 1930, kdy byla podepsána (23. ledna 1930) deklarace o českolovensko-jugoslávských kulturních stycích, na jejíž zrod mÄ›la ÄŒeskoslovensko-juhoslovanská liga svůj výrazný podíl. Liga vydávala jeden rok dvojjazyčnÄ› stejnojmenný časopis, který pak od 2. ročníku do roku 1939 (celkem 9 ročníků) vycházel pod názvem ÄŒeskoslovensko-jihoslovanská revue. ÄŒasopis vedli a do nÄ›ho pÅ™ispívali čeští, slovenští a jugoslávští slavisté, jugoslavisté a bohemisté články psanými česky nebo srbsky či charvátsky (srbocharvátsky). Určitých úspÄ›chů dosáhla rovněž ÄŒeskoslovensko-bulharská vzájemnost, založená v roce 1924, která vydávala stejnojmenný časopis pro hospodáÅ™ství a kulturu.

Na tyto bohaté kulturnÄ›-politické tradice navázal po roce 1945 Svaz pÅ™átel Titovy Jugoslávie, který byl po politické roztržce s Jugoslávií v roce 1948 zakázán. V roce 1969 byl Svaz krátce obnoven pod názvem Svaz pÅ™átel Jugoslávie. Vydával ročnÄ› čtyÅ™i čísla časopisu Pro pÅ™átele. Jeho činnost však byla ukončena v roce 1970.

V polovinÄ› roku 1990 došlo k obnovení činnosti pÅ™edcházejících sdružení. Ustavila se Společnost pÅ™átel Jihoslovanů, která založila pobočky pÅ™edevším v Praze a v BrnÄ›. Pokračovala ve vydávání spolkového časopisu PRO PŘÁTELE, který uveÅ™ejňoval informace politického, kulturního i turistického charakteru. Roku 1992 se v Praze sešla valná hromada, která zhodnotila dvouletou činnost sdružení a načrtla, jak by se mÄ›la v budoucnu aktivita Společnosti rozvíjet. Došlo ke zmÄ›nÄ› názvu na Společnost pÅ™átel jižních Slovanů (SPJS).

V letech 1991-1995, kdy došlo ke vzniku nových samostatných republik, ale zároveň kdy v BosnÄ› a HercegovinÄ› probíhaly boje, poÅ™ádala SPJS pÅ™ednášky, besedy a diskusní večery, na nichž vysvÄ›tlovala vzniklou situaci. SPJS rovněž organizovala sbírky humanitární pomoci a sama z členských pÅ™íspÄ›vků svých členů pÅ™ispívala na nákup léků pro obyvatele napÅ™. Bosny a Makedonie i pro uprchlíky ve stÅ™ediscích humanitární pomoci u nás, na akci Sarajevo a DítÄ› v nouzi aj.

Celostátní kulturní dny, které se konaly v červnu 1998 v BrnÄ›, byly vÄ›novány 50. výročí hromadného pÅ™íchodu Makedonců do tehdejšího ÄŒeskoslovenska. Jejich součástí byla mj. prezentace knihy Makedonci žijí mezi námi (Brno 1998) a promítání archivních filmů, zachycujících jejich pÅ™íchod a začátky jejich života v jinonárodním prostÅ™edí.

V posledních letech pÅ™istoupila SPJS k organizování Dnů nebo Týdnů národních kultur jednotlivých balkánských slovanských národů. Probíhaly pÅ™edevším nebo pÅ™evážnÄ› v BrnÄ›. Jejich součástí byly pÅ™ednášky na aktuální témata, promítání filmů, besedy s odborníky, literárnÄ› hudební podvečery apod. V Praze a v Hradci Králové naše sdružení zorganizovalo nÄ›kolik literárních a diskusních podvečerů, jakož i nÄ›kolik prezentací novÄ› vydaných knih. Vzbudily značný zájem a byly dosti dobÅ™e navštíveny. Díky sdÄ›lovacím prostÅ™edkům se dostaly do povÄ›domí také širší veÅ™ejnosti.

Za významný počin považujeme již 8. kulturní setkání pÅ™íslušníků makedonské etnické skupiny v ÄŒeské republice a pÅ™íslušníků dalších národností a etnických skupin, které naše Společnost zorganizovala ve dnech 16. a 17. června 2001 v KrnovÄ›. Zúčastnilo se ho více než 140 osob.

Za prospÄ›šnou považujeme pÅ™ekladatelskou soutěž, kterou každý rok rok vypisuje nᚠčasopis Slovanský jih. Jak dosvÄ›dčují vydané antologie (charvátské, makedonské, slovinské, srbské a bulhaské) moderní povídky, soutěž napomáhá vychovávat nové generace pÅ™ekladatelů z balkánských slovanských jazyků a nadšených propagátorů literatur a kultur jižních Slovanů.

Uvedené i další četné dílčí akce SPJS výraznÄ› pÅ™ispívají k obohacení kulturního a společenského života ÄŒeské republiky.

Pozor: Veškerá distribuce Vámi objednaných knih vydaných SPJS probíhá vždy 1 x do mÄ›síce!!!