Časopis SLOVANSKÝ JIH

Slovanský jih číslo 06   • 2009 • ROČNÍK 9 • Brno • PROSINEC
 

Náš rozhovor

S LAUROU FEKONJOVOU

Slečna Laura Fekonjová (nar. 1982) působí na  Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity  jako lektorka slovinského  jazyka. Položili jsme jí několik otázek.

 

1. Na Filozofické fakultě  Masarykovy univerzity v Brně  působíte již  druhý rok. Jaký je zájem studentů o jazyk, který vyučujete?

  

Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity působím už něco více než rok, vlastně tři semestry. Zájem studentů o slovinštinu je velmi dobrý - musím říci, že jsem nadšena a velmi ráda, že slovinštinu studuje asi 30 studentů (prvního, třetího a pátého ročníku) a že počet stále roste. Je rovněž  mnoho studentů, kteří  si slovinštinu vybírají jako volitelný předmět. To je důkaz, že slovinština je  opravdu zajímavý a perspektivní slovansky jazyk.

2. Jak jste spokojena s úrovní jazykových, historických, kulturních  aj. znalostí   studentů?

 

Úroveň  jazykových znalostí studentů je velmi dobrá. Zejména ti studenti, kteří  strávili delší dobu ve Slovinsku, mluví a píšou výborně slovinsky. Důležité je také to, kolik a co někdo (v jazyku, který studuje) čte. Čtení má totiž pozitivní  vliv na slovní zásobu, umožňuje tvořit složitější věty (syntax) atd. Proto jsem moc rada a  jsem spokojena, že máme zde v Brně  velký výběr (nabídku) slovinských knih, které si studenti rádi a často vypůjčují.

Znalosti historických  a kulturních faktů jsou těsně spojené s tím, zda  dotyčný  zemi, o kterou má zájem, navštívil. V dubnu 2008 jsme se studenty byli ve Slovinsku na exkurzi, která  byla velmi  přínosná. Důvodů je více - první je, že studenti (především studenti prvního ročníku, kteří zatím neznali Slovinsko) měli možnost »živě« prozkoumat a poznat tu krásnou středoevropskou zelenou oázu. Měli jsme značně  bohatý a zajímavý program, což bylo velmi dobré. Viděli jsme totiž mnoho kulturních, historických, přírodních  a jiných památek, které y studenti - kdyby tam jezdili sami - pravděpodobně neviděli. Myslím, že je takový »živý« styk s kulturou nejdůležitější - dává nám totiž možnost nejenom se podívat na něco zajímavého, ale také zvýšit  zájem o dotyčný stát a jeho historii a kulturu. Když jsem se zeptala studentů, co se jim ve Slovinsku nejvíce líbilo, odpověděli mi jednoznačně - »bílá« Lublaň a večeře v Prekmurji. Měli jsme  totiž obrovské štěstí poznat také výbornou tradiční slovinskou kuchyň s typickými specialitami.

S kulturními znalostmi studentů slovinštiny jsem vcelku spokojena. Naštěstí máme v Brně často možnost poznat slovinské básnické  a prozaické tvůrce, hudebníky a další umělce, kteří pravidelně jezdí do Česka  v rámci různých projektů(akcí), jež organizujeme na studijním oboru slovinština. Přitom nám (organizačně) pomáhá také Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, velmi  aktivní jsou  při těchto akcích také studenti, kteří se svými nápady a prací velkou měrou rovněž přispívají k tomu, že jsou organizované  akce stále úspěšné. Jarní semestr už končil, ale na podzimní semestr roku  2008), který právě probíhá, připravujeme na příklad Týden slovinského filmu. Jedná se o filmy, které mají literární předlohu. To je rovněž  dobrá příležitost nejenom pro studenty (aby poznali současnou slovinskou filmovou produkci), nýbrž také pro veřejnost, aby zhlédla naše filmy a poznala slovinskou kulturu a život.

Musím říci, že jsem moc ráda a vděčná, že naše kulturní akce pravidelně  navštěvují  také lektoři jiných (slovanských a též neslovanských jazyků), což je podle mne velmi důležité. Já  též  ráda a často navštěvuji zajímavé akce našich pilných lektorů. Těší mě, že ta spolupráce je tak dobrá.

3. Co byste doporučovala k úspěšnému rozvoji vzájemných kulturních styků mezi našimi zeměmi?

Úspěšný rozvoj vzájemných kulturních styků je podmíněn bezprostředními styky. Mám tím na mysli především vzájemné (pracovní) návštěvy. Jak by se mohly styky zlepšit jinak než vzájemnou  spoluprací?

4. Co byste chtěla  ještě dodat?

Chtěla bych  dodat, že jsem velmi ráda, že je na Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity  studijní obor slovinština (a další zajímavé obory z jihoslovanského jazykového prostředí). Myslím, že je v současné době důležité umět světové jazyky, že to však nestačí. Kombinace znalostí světových jazyků a jazyků málopočetných národů, které jsou zajímavé, je to, co nás  obohacuje  a poskytuje  možnosti růstu - jak jazykově, tak i osobnostně.

                                                               Otázky položil a za odpovědi poděkoval (id)